Leibstandarte SS Adolf Hitler

Mimořádnou brutalitou spojenou s ignorováním veškerých zásad vedení války se proslavila divize SS Leibstandarte Adolf Hitler.

SS Obergruppenführer Dietrich, velitel elitní divize Leibstandarte SS Adolf Hitler.
Sepp Dietrich vytvořil zpočátku jednotku, která měla za úkol ochraňovat Hitlera. Později se tato jednotka začala rozšiřovat a transformovat na elitní bojovou divizi. Byla plně motorizovaná a vybavena těmi nejlepšími zbraněmi jaké mohl německý válečný průmysl poskytnout.
Dietrich neměl v oblibě velitele zbraní SS Heindricha Himmlera, kdosi o něm napsal: "Himmler neměl nic společného s frontovými vojáky, celý jeho zjev byl úskočný a nevojenský."
Himmlerovi vadilo, že Dietrichova Leibstandarte se neřídí jeho příkazy, protože byla mezi všemi jednotkami SS vyjímečná svým postavením Vůdcovy osobní stráže, které jí propůjčil samotný Hitler.

V průběhu tažení do Polska získávala Leibstandarte první válečné zkušenosti. Poté přišlo bleskové tažení na Západ. V Řecku byla nasazena pod velením 2. armády, protože italská armáda nebyla schopna řeckou armádou porazit. Leibstandarte SS Adolf Hitler, zajala 16 řeckých divizí generála Tsolaglou. Balkánské tažení však oddálilo začátek operace Barbarossa. V důsledku to možná znamenalo porážku na Východě, protože německé armády a tankové svazky nebyly schopny dovést operaci Barbarossa do vítězného konce poté, co udeřily kruté mrazy. Měsíc a půl, který tak vojsko ztratilo nasazením vojsk na Balkáně, z důvodu neschopnosti italského spojence.

22. června 1941 se otevřela východní fronta. Přes tři miliony německých vojáků překročilo brzy ráno hranice Sovětského Svazu ve třech mohutných svazcích. SS Obergruppenführer Dietrich velel znovu Leibstandarte, nyní povýšené na motorizovanou brigádu, a jeho jednotka byla součástí Skupiny armád Jih, tedy skupiny, jejímž cílem bylo dobýt hospodářsky významné oblasti, v oblasti Rostova na Donu. Ofenzíva, která začala velice slibně, a o které si vrchní velení myslelo, že skončí za několik měsíců se protáhla až do zimy, kruté ruské zimy.

Válka na východní frontě trvala v podstatě do roku 1943, do ofenzívy u Kurska. Po porážce Německa v největší tankové bitvě 2. světové války, se válka na této frontě změnila v německý ústup. Nebylo to zapříčeněno ani tak neschopností generálů, jako spíše obrovskou materiální a lidskou převahou, jakou Rudá armáda disponovala. Nyní se již jen dá spekulovat, jak by dopadly boje na Východní frontě, kdyby operace Barbarossa začala již na konci dubna 1941, nebo kdyby Hitler neodklonil 2. tankovou armádu od Moskvy, a nebo kdyby měla německá armáda včas zimní výzbroj a výstroj.

Něco málo z bojové činnosti Leibstandarte

V době, kdy Leibstandarte dorazila opět na frontu, byly německé jednotky ve velkém útlumu. Navíc situace Paulusovy 6. armády, obklíčené ve Stalingradu, se jevila zoufale. Hothova tanková armáda nebyla schopna obklíčení prorazit, navíc sovětské velení zahájilo novou ofenzívu od Orla směrem na Rostov.

Tankový sbor SS se stal na konci ledna 1943 součástí Armádní skupiny Lanz. Úkolem této skupiny bylo udržet Charkov, před postupujícími sovětskými vojsky. První dny musela Leibstandarte setrvat bez svého velitele, protože se Dietrich ještě sešel s Hitlerem, a dorazil až 5. února. Od konce ledna, kdy Lanz zaujal pozice, byl zatlačen k Doňci. Přitom se 320. pěší divize, jež také patřila k armádní skupině, ocitla v nebezpečné situaci, odkud ji vyprostil až prapor Leibstandarte pod velením SS Standartenführer Joachima Peipera.

Pak se ještě podařilo německým silám postoupit o několik desítek kilometrů vpřed sovětskými pozicemi, nicméně se zdálo být nad slunce jasné, že Hausser město nemůže udržet. Lanz to také pochopil, přesto přesvědčil Haussera, ať ještě vytrvá. O den později, 15. února však Hausser neměl na výběr. Hitlera vyklizení Charkova, k jehož obraně dal výslovný rozkaz, rozzuřilo. Odvolal proto Lanze, nicméně ani jemu neuniklo, že je situace kritická. V tomto jej utvrdilo zejména dobytí Rostova sovětskými jednotkami 14. února. Koncem února 1943 byl I. tankový sbor SS zařazen do svazku Hothovy 4. tankové armády.

Velitel skupiny armád von Manstein znovu dokázal, že je geniální stratég, když vrhnul I. tankový sbor SS a von Knobelsdorffův XLVIII. tankový sbor proti postupujícím a podařilo se mu zničit VI. jízdní sbor i Popovovu "frontovou mobilní skupinu". Pak otočil XLVIII. sbor k východu, a Hausserův sbor k Charkovu, a pokusil se o jeho znovudobytí, které nařídil Hitler. V polovině března se tak, po tvrdých bojích, skutečně stalo. Za dobytí města (Leibstandarte je dobyla samotná), byl Sepp Dietrich vyznamenán, když mu bylo jako 26. vojákovi Wehrmachtu uděleny Meče k Rytířskému kříži s Dubovými ratolestmi (Ritterkreuz mit Eichenlaub und Schwertern).

Ani po dobytí Charkova neměli muži tankového sboru SS příliš času na odpočinek, protože dostali nový úkol - dobýt Bělgorod. Po krátkém čase se tak skutečně stalo, a kritická situace, která vznikla po Stalingradu se poněkud zmírnila. Nicméně stabilizace fronty stála mnoho sil, a všechny jednotky utrpěly velké ztráty.

Bojovníci SS Leibstandarte Adolf Hitler

Jochen Peiper, jeden z "Hitlerových mužů" a člen Leibstandarte Adolf Hitler. Charismatický muž a vynikající voják. Nový těžký tank Tiger II se dostává k elitním jednotkám německých ozbrojených sil, k tankovým útvarům Waffen SS. V rámci ofenzívy v Ardenách útočila na hrotu bojová skupina Peiper, za ní postupoval I. tankový sbor SS, a po něm se vydal v před II. tankový sbor SS.

Ještě před nimi se však do boje vydala pěchota, která u Losheimu prolomila obranu americké 99. pěší divize, aby otevřela cestu Peiperovým tankům. Panzerkampfwagen IV Tiger II se i přes nevelký počet vyrobených kusů stal legendou a patří mezi nejpopulárnější typy tanků v dějinách.

Michael Wittmann - tankové eso, člen Leibstandarte Adolf Hitler velitel tanku Tiger I. Do ledna 1943 je tanková jednotka "Leibstandarte Adolf Hitler" (LAH) vyzbrojována novými tanky Tiger v Padebornu. Poté je převelena na východní frontu. 5. července 1943 dosahuje Michael Wittmann skvělých úspěchů na tanku Tiger v největší tankové bitvě druhé světové války v bitvě u Kurska (operace Citadela). "SS Leibstandarte Adolf Hitler" byla umístěna v jižním sektoru útočících jednotek. Během bojů zničil Wittmann 30 sovětských tanků a 28 děl. Více o Michaelovi Wittmannovi a jeho shopnostech se dozvíte zde.